Program

Podle Světové zdravotnické organizace v bohatých zemích duševní onemocnění představují 40 % všech nemocí a přibližně každý čtvrtý člověk se s nějakou formou duševního onemocnění v průběhu svého života setká. O duševním zdraví však mluvíme daleko méně než o zdraví fyzickém.
Pár dní před Světovým dnem duševního zdraví promluvíme na téma stigma duševního onemocnění, které je nejen zdrojem diskriminace, ale také se podílí na zanedbání prevence. Především se pak zaměříme se na každodenní péči o duševní zdraví a onu prevenci.

Přijďte zjistit, proč je důležité se o svoji duši starat. Seznámíme vás s pár praktickými tipy, jak na to. Čeká vás úvod do sedmi zásad zdravé psychohygieny, pár slov o relaxačních technikách a něco málo o syndromu vyhoření – tedy spíše o tom, jak mu díky pracovní duševní hygieně předcházet. Na závěr se dotkneme i možností odborné pomoci v případě duševních obtíží. Dozvíte se, jak taková odborná pomoc může vypadat, a kdo ji nabízí.
Bude prostor pro otázky i diskusi.

Přednášející bdude Klára Lampová (Nevypusť duši z.s.)

Země/rok: Itálie, 2010
Režie: Marco Turco
Hrají: Fabrizio Gifuni, Vittoria Puccini, Michela Cescon, Branko Djuric a další
Znění: italsky s českými titulky
Doba trvání: 2 díly – 1:36 a 1:40
S úvodním slovem Martina Fojtíčka

Film Bylo jednou jedno město bláznů je dvoudílný životopisný film italské televize z roku 2010 věnovaný Francu Basagliovi.
Prostřednictvím příběhů několika pacientů i členů personálu plasticky a hluboce popisuje deinstitucionalizační změny, které v psychiatrických léčebnách v Gorizii a v Terstu v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století proběhly.

Vstup: volný

David Čertík – sax
Jakub Kovařík – drums
Jirka Podlipný – keys
Milda Schlesinger – electric bass

Vyhlášení celoroční fotografické a výtvarné soutěže spojené s workshopem
Název soutěže: „O duševním zdraví na rovinu“
Práce s tématem duševního zdraví a nemoci ve škole a v rodině – krátký metodický workshop pro pedagogy a všechny dospělé pracující se skupinami dětí a dospívajícími, včetně rodičů.
Seznámení s pravidly soutěže, představení metodických materiálů k soutěži.

Věděli jste, že hlasy slyší zhruba 2 až 4 % světové populace? Slyšet hlasy však samo o sobě nemusí znamenat onemocnění. Vyšetřením mozku se potvrdilo, že osoba slyšící hlasy zažívá, že s ní skutečně někdo mluví. Studie prokázaly, že rozdíl mezi lidmi, kteří slyší hlasy a zároveň jsou duševně nemocní, a lidmi, kteří nemocní nejsou, není ve formě hlasu, nýbrž v tom, co hlas říká. Na workshopu se společně naučíme, co fenomén slyšení hlasů znamená a zda jde o běžnou charakteristiku člověka nebo o patologii. Zjistíte, jaké pocity mají lidé, kteří slyší hlasy, a jak se hlasy projevují.

Workshop povede Adi Hasanbašić, psycholog a psychoterapeut. Zakladatel hnutí slyšení hlasů na Balkáně a jeden ze zakladatelů pražské skupiny slyšení hlasů. Přeložil několik vědeckých knih z psychologie a psychoterapie a napsal články z psychoterapie, fenoménu slyšení hlasů a psychologie.

Máte nějakého kamaráda? A už vám někdy ten kamarád udělal něco, co se vám vůbec nelíbilo? A vy jemu? A už jste vůbec někdy zažili nějaké pořádné dobrodružství?!

Lehce poetický a těžce dobrodružný příběh o kamarádství a jeho problémech. Až do dnes bylo v příběhu pana Žabáka a jeho přátel dosahováno happy endu za pomocí klasických postupů autoritativní výchovy, odměn a trestů. My jsme se jako první na světě pokusili na Grahamovy hrdiny aplikovat nejmodernější výchovné metody! Výsledek posuďte sami! Děkujeme paní Nováčkové, Nevolové a spol.!

Inscenace je určena dětem od 3 let.

Dialog je jedna z prvních věc, které se v životě naučíme. Podle Jaakka Seikkuly je to jednoduchá věc. “Dialog je vlastně tak jednoduchý, že té jednoduchosti mnohdy ani nemůžeme uvěřit. A pořád se zdá, že je to jedna z nejtěžších věcí v naší práci.“ Během workshopu představíme otevřený dialog jako způsob práce s lidmi, kteří se potýkají se závažnými psychickými potížemi, a jejich blízkými. Představíme základní principy a myšlenky tohoto přístupu, jako je respekt k nejrůznějším hlasům objevujícím se na setkání s klientem a jeho podpůrnou sociální sítí. Pokusíme se také přiblížit zážitek bytí v dialogu pomocí jednoduchého cvičení.

Nenechte si ujít druhé a poslední letošní vystoupení postpunkové dívčí skupiny levitující na plzeňské alternativní hudební scéně!
Kapela vystupuje ve složení:
Iveta Pohořelá – zpěv, saxofon
Jana Eismanová – bicí
Lucie Musilová – flétna
Jan Heczko – cello
Miroslav Juhy Juhos – baskytara

Duševní onemocnění a psychické potíže patří mezi trápení, která často nejsou vidět.
Během workshopů se se studenty středních škol a jejich třídními učiteli budeme dotýkat toho, jak psychické potíže ovlivňují naše chování, myšlení a cítění. Studenti se dozvědí, jak o nich mluvit. Odnesou si odpovědi na otázky:
Koho se psychické potíže a duševní onemocnění týkají? Mohu se nakazit?
Proč se za bolavou duši stydíme? Proč je o tolik těžší mluvit o psychických potížích než o zlomené noze?
Jak si udržet duševní rovnováhu – jak se o sebe starat?
Kam je možné se obrátit, jak pomoci sobě nebo druhým?

Tradiční (čtvrté) setkání uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů péče o duševní zdraví v Plzeňském kraji přináší aktuální informace o stavu reformy psychiatrie a vytváří jedinečné prostředí, ve kterém se v rámci kraje učíme o péči o duševní zdraví „napříč stavy“ společně mluvit.

Představení fenomenologického pojetí oběti v dílech Jana Patočky, Jeana-Luca Mariona a Jeana-Luca Nancyho. Ukážeme si oběť v intersubjektivní rovině, naznačíme rizika spojená s jejím zneužitím a pokusíme se vytyčit hranice toho, co je obětovatelné…

Psychoterapie bývá definována jako metoda založená na rozhovoru. Co je ontologickým předpokladem této možnosti léčit lidskou duši slovy?

Tempus pictus aneb svět v obrazech, jejichž prostřednictvím se pokusíme
zahlédnout vidění samo…

Význam duševní pohody v rodině a její vliv na školní výkon dítěte. Co dělat, když má mé dítě problémy, jejichž příčinou může být psychická nepohoda i duševní onemocnění (např. sebepoškozování, úzkostné stavy, velké smutky, poruchy příjmu potravy, záškoláctví, experimenty s návykovými látkami, šikana, ap.).
Seminář také přiblíží, jak je možné pracovat se třídou, ve které má někdo psychické problémy. Jak rozpoznat projevy duševní nepohody či duševního onemocnění u dětí či dospívajících.
Seminářem provedou lektoři preventivních programů (Blázníš? No a!), sociální pracovníci a lidé se zkušeností s duševním onemocněním.